Takinobori-kai

Takinobori-kai

Kyudo stylu ANKF

*

Budo: Kyudo stylu ANKF

Vedoucí dojo: Václav Kučera (4. dan)

*


Kyūdō je japonské bojové umění s lukem yumi, kde kyūdoka kromě sebe sama nemá žádného protivníka. Cílem není zasáhnout terč ale správně vystřelit. Vystřelit se správnou technikou, respektem a klidem. Respekt je k umění, k sobě ale i všem a všemu kam mysl dosáhne. Klid a soustředění je tak hluboké, že přechází k prázdné mysli. Ale i v takovém klidu se výstřel provádí technicky správně s veškerou energií a úsilí v těle, jako by byl výstřel jediný a poslední v životě.

Dodržením všeho, co je potřeba ve správném výstřelu, se šíp nakonec dostane k terči. Kyudoka by ale neměl brát každý zásah jako výsledek správného výstřelu, protože i špatně vystřelený šíp může zasáhnout terč. A zároveň by neměl brát každý nezasažený výstřel jako špatný.

Kyudo, které cvičíme se vyvinulo spojením škol bojové formy, Kyujutsu, v první polovině 20. století. V tomto období již yumi ztratilo praktické využití v bojích a mohl se více zdůraznit i vnitřní rozvoj kyudoka při cvičení. Tato tradice spojení těla a duše se udržovala a při vzniku All Nippon Kyudo Federation (ANKF nebo japonsky Zen Nippon Kyudo Renmei) se celá forma a přístup moderního kyudo zapečetila v knize Kyudo Kyohon (přeložená verze: Kyudo Manual vol.1), podle které se kyudoka učí. Samozřejmě stále fungují i tradiční školy jako jsou Ogasawara-ryu, Heki-ryu a Honda-ryu ale většina kyudoka začíná právě stylem podle ANKF.

Pražský oddíl Takinobori-kai

Pražský oddíl cvičí od roku 2005 kyudo podle stylu ANKF. V současnosti keiko probíhá v pondělí a v úterý od 17h v Tyršově domě na galerii. V těsném ale dostatečně dlouhém prostoru pro cvičení na standardní vzdálenost 28 metrů. Tady se pokročilí členové snaží zdokonalovat techniku pod dohledem vedoucích nebo s pomocí ostatních členů. Všichni už v tomto stádiu po základním výcviku ví, jak má kyudoka vypadat a můžou si navzájem pomoct.

Pro zájemce

Základní výcvik začátečníka vypadá tak, že si musí nejdříve osvojit držení těla a pohyb v dojo ve stoje i v kleče. Samozřejmě ti, co nemůžou kvůli zdravotním důvodům klečet, nemusí. Poté se s cvičným lukem, který se skládá jen z krátkého kusu dřeva a gumy cvičí kata shaho-hasetsu, osm kroků k výstřelu. Tohle všechno trvá klidně půl roku podle toho, jak člověk ovládá svoje tělo. Pak dostane do ruky yumi, se kterým nacvičuje shaho-hasetsu bez výstřelu. Pokud bude mít všechno pod kontrolou tak může cvičit do makiwara, cvičný terč, na který se střílí ze dvou metrů. To se cvičí další 2 až 3 měsíce, než se konečně přesune na mato, terč v 28 metrech

Při celém základním výcviku a i nějakou dobu po něm, se kyudoka musí soustředit hlavně na techniku, protože luk, tětiva, i šíp může člověku ublížit při špatné technice. Až poté, co si může dovolit méně nad vším přemýšlet, tak se dostane i k rozvoji mysli a duše. Na tento rozvoj by se neměl zapomenout, protože kyudo není jen sport ale bojové umění.